V čem také spočívá kvalita veřejných prostranství?

26. září 2014

Sdílejte s přáteli

Téměř všichni a nejen v Brně si přejeme užívat krásných a pohodových veřejných prostorů svého města, městečka i vesnice. To (téměř) znamená, že existuje skupina lidí, která si to nepřeje – vandalové.

Veřejné prostory slouží především pro setkávání – třeba komerční – nákupní a prodejní, ale převážně společenské – setkávání vážná i veselá, od zamilovaných dvojic až po tisícovky rozhořčených demonstrantů nebo posluchačů koncertů. Jsou to nejen náměstí a významné ulice, ale i postranní uličky, tichá nádvoří a zákoutí, kde se lidé záměrně i náhodně potkávají.

V Brně jsou to prostory nejen historického jádra, kde i novější budovy dýchají kouzlem dávných časů, ale i širší centrum i prostory náměstí, ulic a parků, kdysi samostatných městeček a vesnic nyní pohlcených velkoměstem. Všude se mnoho změnilo k lepšímu: Povrchy ulic, zeleň, osvětlení, opravené barevné fasády, pravidelné čištění. Ale je i mnoho bolavých míst. Známe je, ale raději nevnímáme.

Nevzhledné špinavé prostory, zanedbané domy, ale hlavně stále nazlobení, brblající lidé. A v lidech kvalita veřejného prostoru spočívá především, jde o získání pozitivního přístupu k životu, i když se právě nedaří. O odmítání toho špatného. Ale určitá, stále ukřivděná skupina našich obyvatele zaujímá negativní postoj i k tomu, co se podařilo dobrého. A dochází k vandalství. Od záměrného poškozování a škrabání fasád a tramvajových oken, ničení zastávek nejen sprejery, ale přímo rozbíječi až po odhazování rozměrných odpadků a nebo pouhých špačků cigaret.

V Brně je příkladů mnoho, ve městech jižních a východních Čech, ale i Karlových Varech minimum. Je to jen projev přetlaku puberty, ale i bezohledností dospělých. Jde to jinak? Určitě ano. Jen necelých 140 km na jih od Brna, teď už bez hranice leží Vídeň. Toto velkoměsto plné imigrantů je jen málo větší než Praha, ale je už sedm let stále první v hodnocení kvality městského života v řebříčku téměř čtyř tisíc hlavních měst celého světa, hodnotí se nejen čistota a krása veřejných prostorů, zeleně parků, veřejného osvětlení, ale i míra kriminality, pohodlí turistů tj. také ochoty místních obyvatel pomoci návštěvníkům, poctivosti taxikářů, kvality pohostinství a mnoha dalších hledisek.

Za Vídní následuje švýcarský Zürich, novozélandský Auckland. Kanadský Vancouver a další velkoměsta. Praha se ocitá na čestném, 64. místě. I když je jistě krásnější než Vídeň. Kazí jí to nejen taxikáři, ale četní sprejeři neochotní a ziskuchtiví obyvatelé a kriminalita. Ale proč srovnávat 5 x menší Brno s Vídní, i když nás v podobnosti povah spojuje nejméně třísetletá historie.

Jeďme tedy trochu dál, do stejně velikého Linze – proti Brnu. Ten celkový rozdíl spočívající v obyvatelích bude podobný. O Salzburgu, kterému závidí i Vídeňáci, ani nemluvě. Můžeme se vymlouvat na 42 roků komunismu (třeba dlažba hlavní pěší zóny – ulice České je repre příkladem reálného socialismu). Ale těch 25 let svobody, menších investic do armády, posílení místních samospráv a dalších pozitivních vlivů jsme mohli využít lépe. Ve srovnání s menším sedmimilionovým Rakouskem tak, že by ty naše krásné veřejné prostory mohly být přívětivější a laskavější zásluhou nás hrdých Brňanů. Spočívá to také v našem chování – celkové morální atmosféře.

Autor: Prof. Ing. arch. Mojmíra Kyselky, CSc.

26. září 2014

Sdílejte s přáteli

Přečtěte si také

Nahoru